Recenze
muzikálu "Bílý dalmatin"
Muzikál
Bílý dalmatin je z těch, které si mezi
sebou
lidé doporučují navzájem. A protože se
mi tento
dětský muzikál také líbil,
rád se o
něj podělím i se čtenáři svého blogu.Alespoň jednou za měsíc se snažím vzít rodinu za kulturou na některé představení pro děti.
O tomto víkendu (v sobotu 6.2.) jsme se rozhodli pro muzikál Bílý dalmatin, na základě nadšeného doporučení přátel, kteří již představení viděli. Tento muzikál si od léta 2009 získal mnoho malých i velkých diváků a tak jsme již předem přirozeně měli velká očekávání.
Naše očekávání byla bohatě naplněna. Jedná se o vtipný příběh o síle přátelství a smyslu pomoci druhým. Čarodějnice žárlící na bílého dalmatina – novou hračku holčičky Klárky – přečarovala jeho krásné barevné puntíky do říše pohádek, kam se je dalmatin spolu se svými kamarády vydá hledat. Cestou samozřejmě zažijí spoustu legrace (i trochu strachu), potkají mnoho nových přátel (například Červenou Karkulku) a také lépe poznají sami sebe.
Mnozí, včetně čarodějnice, při této cestě prodělají osobnostní změnu k lepšímu a tento vývoj postav je výborným prohloubením děje. Dalším plusem je jednoznačně pozitivní vyznění příběhu. Třeba, že si lidé (i hračky) mají pomáhat. Že i koně mají svoje city. Že si mají děti uklízet svůj pokojíček... Že každý problém se dá vyřešit. A že po špatných časech přijdou zase ty dobré.
A nebo o tom, že dětem chybí pozornost dospělých, kteří mají "příliš práce". Posuďte sami:
Klárčina píseň o babičce
Kdo mi všechno vysvětlí a trpělivost má,
Kdo mě vždycky vidí rád, o mne se zajímá.
Kdo se zeptá, proč jsem smutná a proč veselá,
S kým si někdy připadám, že jsem už dospělá.
Kdo neříká: “Počkej chvíli, právě nemám čas.“
Kdo odpoví na otázky s úsměvem a včas.
Přečte krásnou pohádku a když se nedaří
Ví, že nic se nejí horké, jak se uvaří.
Je to ženská, říká děda, do nepohody,
To když jednou přišel domů pozdě z hospody.
Když upadnu, bez řečí ošetří kolínka,
Babičku tu poslouchá občas i maminka.
Babičku tu má, má každý rád,
Je to náš skvělý kamarád,
babičku tu má, má každý rád, umí si hrát.
Babičku tu má, má každý rád,
umí se krásně pousmát,
babičku tu má, má každý rád, je kamarád.
Babičko, mám Tě ráda.
Kdo mi všechno vysvětlí a trpělivost má,
Kdo mě vždycky vidí rád, o mne se zajímá.
Kdo se zeptá, proč jsem smutná a proč veselá,
S kým si někdy připadám, že jsem už dospělá.
Kdo neříká: “Počkej chvíli, právě nemám čas.“
Kdo odpoví na otázky s úsměvem a včas.
Přečte krásnou pohádku a když se nedaří
Ví, že nic se nejí horké, jak se uvaří.
Je to ženská, říká děda, do nepohody,
To když jednou přišel domů pozdě z hospody.
Když upadnu, bez řečí ošetří kolínka,
Babičku tu poslouchá občas i maminka.
Babičku tu má, má každý rád,
Je to náš skvělý kamarád,
babičku tu má, má každý rád, umí si hrát.
Babičku tu má, má každý rád,
umí se krásně pousmát,
babičku tu má, má každý rád, je kamarád.
Babičko, mám Tě ráda.
Zdá se, že „šeptanda“ mezi lidmi o zdařilém představení funguje lépe, než nákladná propagace. V sále nebyly pouze rodiny s dětmi (které hltaly představení očima), muzikál přilákal i mnoho samostatných dospělých.
Co jsem tak slyšel okolo sebe, na muzikál přijeli i diváci mimo Prahu, dokonce i z tak exotických míst, jako je Olomouc, Zlín, České Budějovice a Žďár nad Sázavou.
Zaslechl jsem v šatně i starší pár mluvící anglicky, tak jsem neodolal a zjistil, že jsou z Velké Británie a že se jim představení moc líbilo. Děj jim už dříve popsali přátelé a teď si přišli užít živé vystoupení.
Autoři zdařile využili i možností "černého divadla" - takže například čarodějnice opravdu létá na koštěti a hvězdička zpívá na obloze vysoko nad jevištěm.
Do textu dialogů a písní propašovali také několik vtipných narážek, které děti ještě nemohou chápat, zato dospělé publikum prskalo smíchy a tak si na své přišli opravdu všichni...
Na zdánlivě jednoduchém příběhu autoři muzikálu vystavěli množství krásných až chytlavých písní. Při odchodu jsme proto ještě koupili CD se "soundtrackem", aby si děti mohly Bílého dalmatina doma zazpívat.
Za sebe i za všechny spokojené diváky tedy mohu tento hravý muzikál pro děti jenom doporučit. Ostatně, přesně tohle také dělám a několik mých známých se mi již ozvalo s potěšující informací, že se na "Dalmatýnka" také chystají. :-)
O úspěchu svědčí i to, že se v překladu do angličtiny se muzikál hrál i v Anglii.
Dovolím si tuto svou recenzi zakončit vlastním "reklamním sloganem" (dá se samozřejmě aplikovat i na jiné zážitky): Trhy padají, hodnotu peněz požírá inflace, doba je nejistá..., ale zážitek z představení Bílého dalmatina vám nikdo nevezme!
Aktualizace 23.2.2010 (o dva týdny později): Děti si doma stále hrají na bílého dalmatina a písničky z muzikálu vedou v domácí hitparádě... :-)
Napsáno: 8. února 2010
Doporučuji k přečtení také následující recenze:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |