Martyrium
- román o životě Cyrila Musila
Martyrium
je pro mě jednou z nejdůležitějších knih,
jaké
jsem kdy četl. Bylo mi ctí, přeložit ji do angličtiny. Kniha
poskytuje nový pohled
na málo
známá, ale přitom klíčová
fakta z období,
kdy Německo okupovalo Československo, i později, kdy byl
celý svět rozdělen Železnou oponou. Dozvěděl
jsem se hodně o tom, čeho jsou
lidé ve zdeformované době schopni,
jak odporné činy sami před sebou
dokáží omluvit.
Že se naprosto vše může náhle změnit, včetně
vnímání toho, co je a co
není
morální. Kniha
na konkrétních příkladech
dokládá, jak
se v různých režimech proměňují, či
spíše
odhalují, charaktery lidí, ale
také, že se stateční
nenechali zlomit za žádných okolností.
V tom je toto
mimořádné dílo
nadčasové a velice poučné.Martyrium věrně rekonstruuje život skutečných osob a průběh skutečných událostí. Spisovatel Hynek Jurman zkoumal archivy a vyslechl přeživší svědky, aby v literární formě zprostředkoval dobu a život velice zajímavého člověka, sportovce, reprezentanta v běhu na lyžích a odbojáře ze druhé světové války. Cyrila Musila (1907–1977), kterého považuje za nejstatečnějšího člověka z Vysočiny. Podklady o studnickém rodákovi, který byl během druhé světové války zapojen do partyzánského hnutí proti nacistům a riskoval životy celé své rodiny, shromažďoval téměř čtvrt století. Kniha Martyrium aneb Kulak studnický byla slavnostně pokřtěna 17. listopadu 2017 ve Staré radnici ve Žďáře nad Sázavou.
Velkou zásluhu na anglickém vydání biografie má Marian Pliczka, Čechoameričan, jehož otec je v knize také zmíněn. Došel k přesvědčení, že s tímto příběhem by se měli seznámit i čtenáři v Americe. Začal proto hledat vhodného překladatele a řízením náhod se dostal ke mně. To, že znám autora osobně, nehrálo ve výběrovém řízení naprosto žádnou roli, pan Pliczka to nevěděl. Nicméně mě potěšilo, že Hynek Jurman konečnou volbu překladatele schválil. :-) Mezitím nastala "koronavirová krize", která doslova rozmetala běžný pracovní režim a veškeré plány, nicméně projekt se ani ve ztížených podmínkách nezastavil. Můj překlad knihy do angličtiny, na kterém jsem pracoval v úzké spolupráci s rodilou mluvčí, byl dokončen 11. června 2020. Následně, 23. února 2021, byla anglická verze (Martyrdom) vydána v USA ve formátu pro Kindle i jako paperback.
S
Hynkem Jurmanem
jsem se poprvé setkal krátce po
Sametové revoluci,
na výletě s cestovní
kanceláří Santini Tour
ze Žďáru nad Sázavou. Po zhroucení
Komunismu
lidé nadšeně užívali nově nabytou
svobodu a houfně
cestovali do dříve zapovězených zemí.
Jó, to byly časy! Zlatá
devadesátá
léta. Delegátem cestovní
kanceláře
tenkrát byl
právě Hynek Jurman. Role průvodce mu sedla. Po cestě ze sebe
sypal jednu
bláznivou historku za druhou, celý autobus se
pořád řehtal a cesta vesele ubíhala... :-)
Některé
z těchto veselých, ale i zcela vážných
nebo
smutných příběhů, jsem později četl i
v jeho
knihách, kterých napsal na tři
desítky,
např. Smírčí
kameny na Vysočině, Pernštejnský
tis, Jak
to bylo s partyzány, Být za
vodó, Ve
znamení zubří hlavy. Z knih
i webových stránek autora (odkaz
níže) je zřejmé,
že nesnáší
příkoří,
násilí, bezpráví a
nespravedlnost.V průběhu let jsme se zdravili na různých kulturních akcích. Při našem posledním setkání v Bystřici nad Pernštejnem, to už jsem na překladu Martyria pracoval, mi Hynek Jurman líčil, na jaké těžkosti a nezájem ze strany oficiálních míst v České republice narážel (více na webových stránkách Hynka Jurmana: jurman.wz.cz). Pomoci se mu dostávalo vždy až od "obyčejných" lidí, u nás i v zahraničí. V Kanadě osobně zjišťoval podrobnosti o Cyrilově životě, mluvil s jeho bývalými sousedy a opravil chyby, které byly publikovány dříve. Cenné informace z první ruky mu poskytl i George Brady z Nového Města na Moravě, který také zakotvil v Kanadě a s Cyrilem se znal.
Martyrium je v mnoha ohledech dojemný a strhující příběh. Zároveň se pro mě jednalo o návrat do rodného kraje, protože popisovaná místa i některé ze zmiňovaných rodin sám znám. Například ve školní lavici jsem seděl s vnukem Otakara Německého, prvního československého mistra světa v klasickém lyžování, který je v knize také vzpomenut. Na Pasecké skále, pod kterou se Cyril scházel se svou budoucí nevěstou, jsem byl nesčetněkrát. Brigádničil jsem jako průvodce na hradě Pernštejně. Pracoval jsem ve firmě Sporten, vyrábějící lyže, jejichž historii se kniha na začátku věnuje. Vysočina je krajinou mého mládí. Při čtení knihy jsem si nemusel nic představovat; živě jsem vše viděl před sebou. Díky Hynkovi Jurmanovi, Marianovi Pliczkovi a dalším lidem, kteří nedopustili, aby byla pravda překryta lží, se můj vztah k Vysočině ještě více prohloubil.
Cyrilovým
osudem bohužel nebylo vrátit se k
životu obyčejného farmáře ve vesnici Studnice.
Jeho statečnost nebyla
oceněna; komunisté
ukázali, že nejsou o
nic lepší, než
nacisté. Netolerovali nesouhlas se svou
politikou
znárodňování, a už
vůbec ne od respektovaného sportovce, který
úspěšně reprezentoval
Československo na mezinárodních
soutěžích. Nepomohlo mu, že byl hrdinou
protifašistického odboje, že
pomáhal ruským uprchlíkům,
partyzánům
i komunistům.
Že se svou ženou Růženou zadarmo dlouhodobě ukrýval a živil
odbojáře
a členy
paravýsadků, že poskytl druhý domov
mnoha nešťastníkům hledaným nacisty,
že
běhal
jako spojka, šifroval zprávy,
přenášel
radiostanici a necouvl ani před přestřelkou. Znelíbil se,
protože nechtěl spolupracovat se Státní
bezpečností (StB) a donášet na
své druhy z
odboje.Navzdory tomu, že za války zachránil mnoho životů, byl Cyril 8. srpna 1949 zatčen, mučen a odsouzen ve zinscenovaném procesu ke dvaceti rokům žaláře. Nevzdal se, z přísně střeženého "nápravného zařízení" utekl i se zlomeným chodidlem. Pěšky došel v mrazech bez pořádných bot až do Vídně, kde se dlouho léčil z následků prožitého utrpení. Nový domov našel na druhém břehu Atlantiku, stejně jako statisíce dalších uprchlíků z nesvobodného bloku, kde byla hodnota lidského života mizivá.
Komunisté se pomstili alespoň na jeho rodině, která v socialistickém Československu musela žít ve strašných podmínkách. Životy nevinných lidí byly zničeny, přirozené vztahy rozvráceny. Cyrilův rodný statek a penzion, kde ukrýval za války odbojáře, byl rozkraden a zdevastován. Vše je podrobně popsáno v Martyriu. Na žádný z těchto zločinů by nikdy nemělo být zapomenuto.
Mezitím v Kanadě, Cyril začal znovu. Nejdříve bydlel ve stanu a živil se střílením vlků; za odevzdaný vlčí ocas dostával pět dolarů. Vystřídal několik dalších zaměstnání, ale když se doslechl, že poblíž Collingwoodu na břehu Huronského jezera v provincii Ontario vzniknou lyžařské sjezdovky a stezky, přitáhlo jej to jako magnet. Ach, lyže! Ani zde nebyly začátky lehké; první postavený dům mu rozmetalo tornádo a odneslo všechno cenné. Postupně se však vzmohl, vystavěl motel, půjčovnu a opravnu lyží. Vedl i lyžařskou školu a trénoval kanadskou reprezentaci.
Komunisté mu cenzurovali korespondenci, dopisy přicházely otevřené a začerněné. O tom, jak se daří jeho manželce, dvěma dcerám, příbuzným a přátelům, měl jen kusé zprávy. Stýskalo se mu po Vysočině, do vlasti se však vrátit nemohl. Zahořkl, útěchu se snažil najít v alkoholu. Svůj motel nakonec prodal za zlomek hodnoty a lyžařský resort pod Modrými horami, který pomáhal vybudovat, navždy opustil. Poslední dny svého života strávil osaměle v půjčené chatrči, společnost mu dělal jen věrný pes Napoleon. A bylo to vytí psa, co v dubnu 1977 usedlíky v okolí upozornilo, že něco není v pořádku. Okolnosti Cyrilovy smrti ve věku nedožitých 70 let zůstávají nevyjasněné.
Některé činy nejdou odčinit, čas nejde vrátit. Alespoň, že Penzion Cyrila Musila je v současné době opět v provozu. Vede jej Cyrilova dcera, Dagmar Šafrová. Několikrát jsem se tam zastavil.
Další dobrou zprávou je, že po úspěchu knihy v Americe se nyní dokonce objevuje možnost převedení příběhu na filmové plátno (zaklepávám). Také by bylo úžasné, kdyby na základě anglické verze, která je rozšířená o další dokumentární fotografie z rozsáhlého archivu Hynka Jurmana, a která oproti českému vydání obsahuje i několik drobných aktualizací, vznikly překlady do dalších světových jazyků. Protože poselství knihy je naléhavé a trvalé.
Martyrium je kniha, kterou by si měli lidé přečíst zejména dnes, kdy jsou lidská práva stále více omezována pod záminkou boje proti terorismu, nenávisti, dezinformacím nebo čínskému viru. Neměl bych být překvapen. Vzpomínám, jak po revoluci profesorka latiny na gymnáziu v Novém Městě na Moravě (na tehdejší "reálce" studoval i Cyril Musil) mluvila o "kyvadle dějin", které se neustále hýbe doleva a doprava, doleva a doprava... Nádherná svobodná devadesátá léta považovala za pouhou dočasnou anomálii. Měla bohužel pravdu.
Zdá se, že kyvadlo společenského vývoje se po období optimismu a svobody opět překlápí do opačného extrému. Cyril Musil by se zděsil, kdyby se dnešní doby dožil. Jako bychom zapomněli na krutosti totalitních režimů. Proč opakujeme stejné chyby a doufáme v odlišné výsledky? Jsme odsouzeni ke znovuprožití bolestivých lekcí? Budeme muset za svobodu znovu bojovat? Tyto otázky mě znepokojují. Kéž tato dobře napsaná biografie pomůže současný neutěšený trend zvrátit.
Napsáno: 21. 3. 2021
České vydání:
Stránky autora: jurman.wz.cz - záložka "Nabídka knih"
Anglické vydání:
Martyrdom na americkém Amazonu
Martyrdom na německém Amazonu
Doporučuji k přečtení také následující recenze:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |